Modlíme se s dětmi
Přehled obsahu:
1. Modlitba v kojeneckém věku
2. Modlitba jako rituál
3. Modlitba jako součást všedního dne
4. Praktické nápady
5. Názorné pomůcky ke stažení
6. Písničky k tématu
1. Modlitba v kojeneckém věku
Když se rodiče modlí se svým miminkem, je dítě účastno pouze pasivně. Modlitbě samozřejmě nemůže rozumět, ale vnímá rodiče, jak se v důvěře obracejí k Bohu a vyzařují jistotu a pokoj, které dostávají od Pána.
Do dětské dušičky se tak vrývají dojmy bezpečí a jistoty. Prožívá zvláštní pokoj a ochranu, které převyšují veškerý lidský rozum.
Mluvení s Bohem přináší rodičům i dítěti radost a v dítěti se postupně rozvíjí vroucí vztah k Bohu.
2. Modlitba jako rituál
Zejména pro malé děti je důležité, aby jejich všední den byl zarámován pevnými rituály - to jim dává pocit jistoty a stability. K tomu obecně patří např. modlitba před jídlem nebo před spaním.
Ať už se modlíme vlastními slovy nebo používáme modlitby naučené, v každém případě by měla modlitba vycházet z každodenních zážitků z dětského světa:
- Co Bůh (pro dítě) udělal a dělá = chvála a dík
- Co Bůh (pro dítě) udělá = prosby a přímluvy
Prakticky půjde o to, co s sebou všední den obyčejně přináší: hezký výlet, dobrá zmrzlina, krásné sluníčko, uzdravení kočičky atd.
Od rodičů to vyžaduje vžít se naplno do dětského světa a učit se s dítětem vnímat v něm všechno pozitivní. Ale i stinné stránky života - zármutek, strach, bolest nebo pochybnosti smíme a máme před Bohem otevřeně přiznávat a vyslovovat.
Dítě tak může sice zažít otřes, že Bůh všechny modlitby slyší, ale ne vždycky vyhoví (kočička přesto umřela). I to však patří k životu s Bohem.
Pravidelná modlitba je dobrým zvykem. Zaměřuje naše myšlenky k Bohu, obohacuje nás a učí vděčnosti.
Tak je i pro dítě velkým obohacením, když se stane samozřejmou součástí a zvykem v jeho životě. To se ovšem podaří jen tehdy, je-li opravdová a neformální. Jinak se z ní stane prázdná fráze - a to by bylo víc než škoda.
Příklad dětské modlitby:
Děkuji za uši, že můžu všechno slyšet:
ptáčky, kteří venku švitoří,
auta, která jezdí kolem,
hudbu z vedlejší místnosti,...
Děkuji, Otče, že to všechno můžu slyšet.
Děkuji za ruce... - za nohy... - za nos... - za pusinku...
Tip pro modlitbu se staršími dětmi: Mnohem lepší než prosit: "Pane, ať Maruška zítra dostane dobrou známku z písemky", je modlitba "ať si Maruška při písemce vzpomene na všechno, co se naučila, a nemá z ní strach."
Modlitba písničkou: Dík, tobě dík (z alba Ať jsi velký nebo malý 4)
3. Modlitba jako součást všedního dne
Modlitba se nesmí stát povinností, kterou si při různých příležitostech několikrát denně odbudeme. Mluvení s Bohem by měla být naší normální potřebou. Bůh je tu stále se mnou jako někdo, komu mohu sdělovat svou radost, strach i smutek.
To je zřejmě také smysl výzvy v 1. Tesalonickým 5,17:
"v modlitbách neustávejte".
Mít nepřetržité spojení s Bohem,
žít v jeho trvalé přítomnosti.
4. Praktické nápady
Stejně jako v jiných činnostech, i v modlitbách můžeme dětem pomoci názornými pomůckami (samozřejmě bereme v úvahu věk). Zde několik nápadů:
Modlitební kalendář
Pro náš modlitební život může být dobrou pomůckou, když si své modlitební předměty zapisujeme a případně zaznamenáme i Boží odpověď.
Můžeme si také rozdělit různá témata na jednotlivé dny v týdnu.
Nástěnka s fotky
Fotky přátel, rodiny apod. přichytíme magnetem nebo přilepíme na nástěnku a společně se za ně modlíme.
Modlitební domeček
Na čelní stranu obálky A5 nalepíme barevný papír, na něj nalepíme barevná okna, dveře a ozdobíme. Zadní trojúhelníkovou chlopeň zvedneme, polepíme ji červeným papírem jako střechu - a domeček je na světě.
Do obálky vložíme kartičky s obrázky lidí a věcí, za které chceme děkovat (vhodné pro předškolní děti); nebo fotky blízkých a přátel, za které se chceme modlit (vhodné pro školáky).
Po vybrání nebo vylosování kartičky můžeme začít s modlitbami.
Modlitební stojánek
Zkusme si vyrobit na jídelní stůl hezký stojánek na modlitební témata pro celou rodinu. Máme-li je na očích, připomenou se k přímluvám (vždy když usedáme ke stolu).
Stojánek vyrobíme jednoduše z kartonu, po okrajích může být lemován vlnitým papírem, děti ho mohou polepit po okrajích vystřiženými obrázky. Do vnitřního okénka dáme kousek lepící hmoty, na kterou přitiskneme papírek s aktuálními tématy.
Pokud máme doma předškoláčka, témata se pokusíme jednoduchým obrázkem nakreslit, ať i on ví, za co se přimlouvat.
Volíme taková témata, aby se s nimi mohla ztotožnit celá rodina.
Papírky samozřejmě pravidelně obměňujeme (papírky s vyslyšenými modlitbami si můžeme schovávat a např. na konci roku se podívat, jak Bůh v naší rodině jednal - jistě to bude velkým povzbuzením!).